mrazuvzdorné kaktusy
Neobesseya roseiflora Lahman
Téměř jednolitou barvu květů rodu Neobesseya ve všech možných odstínech žluté by narušovaly jen dvě rostliny, kdyby… Kdyby ve sbírkách reálně existovaly. První je záhadná severní forma z Montany popsaná jako N. notesteinii [uvádět zde celou synonymii jmen z okruhu Escobaria (Neobesseya) missouriensis by asi nebylo účelné], druhou pak oklahomská rostlina, kterou před druhou světovou válkou objevila a popsala paní Lahmanová v prérii západně od Tulsa v severozápadní Oklahomě [a sběrem v r. 1962 potvrdili (?) Blauch a Gätewood blízko Poca City severozápadně od původního sběru]. Od té doby jako by se za rostlinami zavřela voda (nebo spíše prérie). Čtěte více…
Jsou červenokvěté Echinocereus viridiflorus Engelmann Echinocereus standleyi Br. et R. 1922?
Na toto jméno jsem narazil brzy poté, co jsem se začal zajímat o zimo- a mrazuvzdorné kaktusy, ale…, rostliny toho jména tenkrát nikdo nenabízel, a to ani v semenech. Je faktem, že v té době jsem se spoléhal hlavně na tuzemské nabídky (ing. Egide, dr. Skuhrovec, pan Kohout, pan Hájek a další) a na nabídku pana Köhrese (to shánění marek). Internet ještě de facto neexistoval, takže nebyla možnost cokoliv o rostlině toho jména snadno zjistit. Zbývaly jen knihovny, knihy a časopisy, ale ani v nich toho moc nebylo.
Čtěte více…
Čtěte více…
ad: Taky vám tak nasadily?
Pediokaktusy mi bohužel tak mocně nenasadily, ale musím uvést, že jsou zhruba o polovinu menší než ty kolegy Skřivánka. Navíc jsou jen deseticentimetrových květináčích a také několik let nepřesazené... Čtěte více…
Taky vám tak nasadily?
Otázka v titulku není vůbec od věci. Viděl jsem totiž při své poslední návštěvě u pana Skřivánka v Sadské, s kterým se příležitostně vzájemně navštěvujeme a zasvěceně debatujeme nejen nad rostlinami, ale i nad celkovým stavem dění a nedění u nás… Čtěte více…
Neobesseya wissmannii Br. & R.?
Kaktusy 38, 3, s. 70, 2002
Když jsem byl požádán napsat pár řádek k povedenému obrázku na titulu od Jana Klikara, stál jsem před problémem, jak vlastně rostlinu pojmenovat. Podle všeobecně uznávané literatury od svého objevení a prvního zveřejnění (1850 popsal Engelmann podle sběrů Lindheimera z Texasu Mammillaria similis var. robustior, již po šesti letech ji tentýž autor řadí jako M. nuttallii var. robustior) prodělala poměrně složitý taxonomický vývoj a prošla rody Mammillaria, Neobesseya (Britton et Rose 1923), Coryphantha (Benson 1969), Escobaria (Hunt 1967, 1978) – ostatně, která kaktusovitá rostlina ne?
Čtěte více…
Když jsem byl požádán napsat pár řádek k povedenému obrázku na titulu od Jana Klikara, stál jsem před problémem, jak vlastně rostlinu pojmenovat. Podle všeobecně uznávané literatury od svého objevení a prvního zveřejnění (1850 popsal Engelmann podle sběrů Lindheimera z Texasu Mammillaria similis var. robustior, již po šesti letech ji tentýž autor řadí jako M. nuttallii var. robustior) prodělala poměrně složitý taxonomický vývoj a prošla rody Mammillaria, Neobesseya (Britton et Rose 1923), Coryphantha (Benson 1969), Escobaria (Hunt 1967, 1978) – ostatně, která kaktusovitá rostlina ne?
Čtěte více…
Zimní období dešťů...
Kaktusy 34, 4, s. 105, 1998
Možná, že někoho z čtenářů překvapí titulek, který jaksi do naší zeměpisné šířky nepatří, ale... loňská zima se tak chovala, nebo mi tak alespoň připadala v Polabské nížině v nadmořské výšce asi 203 m. K napsání této poznámky mne přiměl článek pana Vereše, který vyčerpávajícím způsobem hodnotí poslední zimu ve Sliači. Musím se přiznat, že jsem byl oběma jeho články nadšen (ten první byl otištěn v č. 1/98 tohoto časopisu), nejen proto, že se v nich píše o rostlinách, které sám miluji, ale je z nich především cítit to, co sám u sebe postrádám – smysl pro exaktnost, pro přesné vyhodnocení situace na základě přesných dat, a hlavně vůle k tomu, že je vše systematicky zaznamenáváno.
Čtěte více…
Možná, že někoho z čtenářů překvapí titulek, který jaksi do naší zeměpisné šířky nepatří, ale... loňská zima se tak chovala, nebo mi tak alespoň připadala v Polabské nížině v nadmořské výšce asi 203 m. K napsání této poznámky mne přiměl článek pana Vereše, který vyčerpávajícím způsobem hodnotí poslední zimu ve Sliači. Musím se přiznat, že jsem byl oběma jeho články nadšen (ten první byl otištěn v č. 1/98 tohoto časopisu), nejen proto, že se v nich píše o rostlinách, které sám miluji, ale je z nich především cítit to, co sám u sebe postrádám – smysl pro exaktnost, pro přesné vyhodnocení situace na základě přesných dat, a hlavně vůle k tomu, že je vše systematicky zaznamenáváno.
Čtěte více…
Poučky naruby
Léto 1996
Kaktusy 32, 4, s. 112, 1996
Už titulek asi mnoho čtenářů naladil do stavu střehu, kdo že zase chce poučovat. Předesílám, že poučovat nechci, ani nechci podat popis nové „technologie“ pěstování, ale pro citlivější a „akurátní“ povahy následující řádky asi opravdu nebudou. Letos získané zkušenosti s pěstováním kaktusů ve volné přírodě, ať již celoročně, nebo sezónně, jsou natolik nesystémové, že by mnohým opravdu mohly připadat jako rouhání. Nebudu už déle napínat a raději přejdu přímo k věci. Čtěte více…
Kaktusy 32, 4, s. 112, 1996
Už titulek asi mnoho čtenářů naladil do stavu střehu, kdo že zase chce poučovat. Předesílám, že poučovat nechci, ani nechci podat popis nové „technologie“ pěstování, ale pro citlivější a „akurátní“ povahy následující řádky asi opravdu nebudou. Letos získané zkušenosti s pěstováním kaktusů ve volné přírodě, ať již celoročně, nebo sezónně, jsou natolik nesystémové, že by mnohým opravdu mohly připadat jako rouhání. Nebudu už déle napínat a raději přejdu přímo k věci. Čtěte více…
De omnibus dubitandum est!
Tento článek jsem nasal spolu s Janem Klikarem a vyšel v časopisu Kaktusy č. 3, 1996
Latiníci ať mi odpustí (volně přeloženo snad O všech věcech se má pochybovat!), ale právě toto velmi moudré a velmi staré přísloví – už si nevzpomínám, kdy a kde jsem je četl – mne napadlo, když jsem se začátkem dubna postavil nad »skalku« s volnou výsadbou kaktusů a viděl to, co dokázala způsobit jedna jediná zima. V té chvíli jsem před očima viděl všechny ty články v různých časopisech a knihách, všechny ty povzbudivé údaje o odolnosti rostlin z nabídek Mesa Garden... a nyní došlo k tvrdé konfrontaci s realitou středoevropské zimy.
Čtěte více…
Latiníci ať mi odpustí (volně přeloženo snad O všech věcech se má pochybovat!), ale právě toto velmi moudré a velmi staré přísloví – už si nevzpomínám, kdy a kde jsem je četl – mne napadlo, když jsem se začátkem dubna postavil nad »skalku« s volnou výsadbou kaktusů a viděl to, co dokázala způsobit jedna jediná zima. V té chvíli jsem před očima viděl všechny ty články v různých časopisech a knihách, všechny ty povzbudivé údaje o odolnosti rostlin z nabídek Mesa Garden... a nyní došlo k tvrdé konfrontaci s realitou středoevropské zimy.
Čtěte více…
Alpinum nebo andinum, nebo...
Tento článek jsem nasal spolu s Janem Klikarem a vyšel v časopisu Kaktusy č. 2, s. 44, 1996
nemusí odpovídat představě o místech (prostorách), kde pěstujeme ve volné výsadbě různé kaktusy po celý rok. Jde totiž o kaktusy nejen z And, ale mnohem více o rostliny z Ameriky severní. Čtěte více…
nemusí odpovídat představě o místech (prostorách), kde pěstujeme ve volné výsadbě různé kaktusy po celý rok. Jde totiž o kaktusy nejen z And, ale mnohem více o rostliny z Ameriky severní. Čtěte více…
Ach, ty eskobárie
Tento článek jsem nasal spolu s Janem Klikarem a vyšel v časopisu Kaktusy č. 1, s. 16, 1996
Ve dvou předešlých článcích v loňských posledních dvou číslech jsme čtenářům představili zástupce dvou rodů, které je možné i v našich podmínkách pěstovat volně venku. Pořadí bylo zcela záměrné, protože odráželo počet druhů v jednotlivých rodech, které jsou pro venkovní výsadby vhodné. Třetí v pořadí jsou podle našeho názoru někteří zástupci rodu Escobaria Br. et R. emend. John et Riha. Jmenovitě to jsou rostliny z okruhů Escobaria vivipara (Nutt.) F. Buxb. a Escobaria missouriensis (Sweet) Hunt. Hned v úvodu předesíláme, že taxonomie těchto rostlin je neustálená a názory profesionálních botaniků se výrazně liší. Čtěte více…
Ve dvou předešlých článcích v loňských posledních dvou číslech jsme čtenářům představili zástupce dvou rodů, které je možné i v našich podmínkách pěstovat volně venku. Pořadí bylo zcela záměrné, protože odráželo počet druhů v jednotlivých rodech, které jsou pro venkovní výsadby vhodné. Třetí v pořadí jsou podle našeho názoru někteří zástupci rodu Escobaria Br. et R. emend. John et Riha. Jmenovitě to jsou rostliny z okruhů Escobaria vivipara (Nutt.) F. Buxb. a Escobaria missouriensis (Sweet) Hunt. Hned v úvodu předesíláme, že taxonomie těchto rostlin je neustálená a názory profesionálních botaniků se výrazně liší. Čtěte více…
Echinocereusy na skalkách
Kaktusy 31, 4, s. 98, 1995
Rod Echinocereus je dalším z galerie těch, které se staly našimi vyvolenými (tedy přesněji někteří jeho zástupci). Rod se vyznačuje velice hezkými květy v barvách od bílé přes žlutou až po jasně červenou a škála těchto barev je nepředstavitelná. Ale abychom se dostali k jádru – zajímat nás dnes budou jen ty, které mají větší či menší předpoklady k tomu, aby úspěšně odolávaly mrazům a všem nástrahám středoevropské zimy, čímž se jejich počet podstatně omezí, i když je možné říci, že téměř všichni (až na druhy vyskytující se na Baja California) zástupci rodu jsou schopni snášet zimní teploty pod 0ºC, čímž si získaly naše sympatie. Čtěte více…
Rod Echinocereus je dalším z galerie těch, které se staly našimi vyvolenými (tedy přesněji někteří jeho zástupci). Rod se vyznačuje velice hezkými květy v barvách od bílé přes žlutou až po jasně červenou a škála těchto barev je nepředstavitelná. Ale abychom se dostali k jádru – zajímat nás dnes budou jen ty, které mají větší či menší předpoklady k tomu, aby úspěšně odolávaly mrazům a všem nástrahám středoevropské zimy, čímž se jejich počet podstatně omezí, i když je možné říci, že téměř všichni (až na druhy vyskytující se na Baja California) zástupci rodu jsou schopni snášet zimní teploty pod 0ºC, čímž si získaly naše sympatie. Čtěte více…
Zimovzdorné a mrazuvzdorné kaktusy
Tento článek jsem nasal spolu s Janem Klikarem v roce a vyšel v časopisu Kaktusy č. 3, s. 79, 1995
Hned v úvodu tohoto příspěvku bychom chtěli vyjádřit naději, že se nám postupně podaří představit či připomenout čtenářům našeho časopisu skupinu takových kaktusů (i jiných sukulentů), které za určitých, ne příliš náročných a složitých podmínek, snášejí nepohodu našich zimních měsíců bez toho, že bychom prostředí, kde jsou umístěny, museli jakkoliv temperovat. Budeme tedy psát o rostlinách zimovzdorných – to jsou takové, které snášejí nepřízeň naší zimy se vším všudy a bez krytu, nejlépe na dobře drenážovaných skalkách a podobných místech. Čtěte více…
Hned v úvodu tohoto příspěvku bychom chtěli vyjádřit naději, že se nám postupně podaří představit či připomenout čtenářům našeho časopisu skupinu takových kaktusů (i jiných sukulentů), které za určitých, ne příliš náročných a složitých podmínek, snášejí nepohodu našich zimních měsíců bez toho, že bychom prostředí, kde jsou umístěny, museli jakkoliv temperovat. Budeme tedy psát o rostlinách zimovzdorných – to jsou takové, které snášejí nepřízeň naší zimy se vším všudy a bez krytu, nejlépe na dobře drenážovaných skalkách a podobných místech. Čtěte více…